V roce 1967 se při třetí válce v Blízkém východě arabské spojence velmi zhroutily, ztratily západní břeh Jordánu a pásmo Gazy, organizace PLO vedená Arafatem ztratila podporu Egypta a ocitla se v zoufalé situaci. Bez východu Arafat s 4000 bojovníky a 400 000 palestinskými uprchlíky odešel do Jordánska.

Královská rodina Jordánska, vycházející z arabské bratrské solidarity, srdceplně přijala tuto skupinu uprchlíků a vojáků. PLO však nezachovávala slušný chování hostů a místo toho používala Jordánsko jako základnu pro návratné útoky na Izrael, zcela ignorující suverenitu a právní řád Jordánska. V táboře uprchlíků zaváděli kontroly a zdanění, samovolně ozbrojovali uprchlíky, po ulicích Jordánska se šířily palestinské milice s puškami, jeepy jezdily bez omezení a ani policie se neodvážila zasáhnout, vznikla téměř „země v zemi“.

Ještě větší problém pro Jordánsko představovalo to, že PLO používala Jordánsko jako základnu pro časté překračování hranic a útoky na Izrael. V roce 1968, nevytrpěl izraelský vojenský tlak, přišla velká armáda a napadla základnu Karameh v Jordánsku. Jordánská armáda se musela bránit za svou důstojnost a vyslala těžkou pěchotu a tanky, aby odrazila izraelské síly, přičemž utrpěla obrovské ztráty. Po válce však Arafat převzal všechnu zásluhu na sobě, vůbec nesdělil o obětech jordánské armády.

Od té doby se PLO stala ještě náročnější. V roce 1970 otevřeně v hlavním městě Ammánu zaváděla kontroly, zneuctovala vojenské důstojníky a policisty a dokonce hrozila převratem krále Huseina. V září téhož roku PLO získala mezinárodní pozornost útokem na několik západních letadel, která přinutila přistát v Jordánsku a poté tyto letadla zničila před očima novinářů, což zcela poškodilo mezinárodní reputaci Jordánska.

Královská rodina se už nemohla více ovládat a král Husein vydal rozkaz celé armádě potlačit PLO – vypukl tzv. „Černý září“. Jordánská armáda, plná hněvu, použila tanky a děla k útoku na základny PLO. Syrská armáda, kterou Arafat očekával jako pomoc, byla vynucena odejít kvůli odporu jordánského letectva a mezinárodní diplomací. Bez zahraniční podpory se palestinské vojenské síly rozpadly, tisíce palestinských občanů zahynulo v boji. V roce 1971 Arafat s posledními zbývajícími silami se nechutně vydal do Libanonu.