Bylo jaro v Paříži a třídy byly lemovány mimózovými stromy zatíženými nadýchanými zlatými květy.

Řekl:

Vidíš to? To je to, co chceš přinést do svého zvuku — zlato.

Řekl jsem:

Ukaž mi.

Tak si sedl k pianu a dal barvu do svého zvuku.

— Rachmaninov, 1933